"Svému cíli se vždy musíš poddat, bez výhrad."
"Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod."
"Začátkem všech úspěchů je touha."
"Chcete vyniknout? Musíte pracovat, zatímco jiní se baví."

Sacharidy

7. července 2011 v 18:04 | Vanesa ;o) |  Zdravá výživa
Sacharidy jsou základním zdrojem energie pro organizmus. V těle mají formu glukózy fungující jako okamžitý zdroj energie nebo formu škrobu glykogenu fungujícího jako záložní zdroj energie v játrech a svalech.


Pro organismus odbourávání sacharidů představuje mnohem menší námahu než štěpení tuků. Teprve při nedostatku sacharidů spaluje organismus tuky a naposled bílkoviny.

Sacharidy,jestliže nejsou okamžitě využity,nebo uloženy ve formě glykogenu se ukládají ve formě tuků. Toto můžeme pozorovat u dětí (nejen u nich) se špatnými stravovacími návyky a nedostatečným pohybem.

Po sacharidech tuk nepřiberete! Tuk naberete, jen když přeženete celkový příjem energie nebo tuků ze stravy.

Ze sacharidů by mělo pocházet přibližně 50 - 55 % celkového denního příjmu energie. A není vhodné tuto potravinovou skupinu vynechávat. Preferovat bychom zhlediska zdraví měli rozhodně sacharidy složené = komplexní sacharidy (brambory, těstoviny, rýže, ovesné vločky, celozrnné pečivo) před jednoduchými (cukr, sladkosti, buchty, čokoláda).

Rozdělení sacharidů

Monosacharidy
Nejjednodušší sacharid je monosacharid, jak již z názvu vyplývá jedna se o molekulární strukturu s pouze jedním cukrem. Zde patří glukóza, fruktóza a ribóza. Tyto cukry už tedy nelze dále štěpit a tělo z nich získává energii ihned. Mohlo by to vypadat lákavě, ale až na výjimky (po náročném tréninku) je to špatně.

  • Glukóza (hroznový cukr) - nachází se přirozeně v ovoci, medu a v některých cibulovinách, je hlavním zdrojem energie pro buňky lidského těla, ke kterým je dopravována krví.

  • Fruktóza (ovocný cukr) - je obsažena v medu a ve šťávách z ovoce a rostlin. Ze všech sacharidů je nejsladší.

  • Galaktóza - nachází se v mléce společně s glukózou.


Fruktóza má v těle jakousi výjimku, neplatí na ní enzym PFK-1 nemusí se tedy měnit na glykogen a může jít rovnou do tuků. To je ten důvod proč z ovoce NIKDY nezhubnete.

Tělo tak velké množství energie v jediném okamžiku zpracuje tak, že se vyplaví hodně inzulínu nutného pro zpracování sacharidů a tímto mechanismem se většina energie uloží do tukových zásob. Po té co je sacharid zpracován navíc v krvi zůstane velké množství inzulínu, který už nemá co zpracovávat a nastane slabost. Takže paradoxně, když unavený člověk příjme rychle jednoduché cukry může se nakonec cítit ještě slabší.

Disacharidy
Další skupinu tvoří disacharidy, složeniny dvou monosacharidů např. sacharóza, laktóza, maltóza. Existuji dvě reakce jedna, při které se dva monosacharidy spojí v jeden disacharid a uvolní se voda - dehydratační syntéza a druhy, při kterém se z disacharidu a vody uvolní dva monosacharidy - hydrolýza.

  • Sacharóza (řepný cukr) - získává se ze třtiny a z cukrové řepy, je tvořena glukózou a fruktózou, jedná se o nejčastěji používané sladidlo (běžně používaný cukr v domácnostech).

  • Laktóza (mléčný cukr) - nachází se v mléce všech savců, má nejméně sladkou chuť, je tvořena glukózou a galaktózou.

  • Maltóza (sladový cukr) - nachází se v obilných klíčcích a produktech sladu, je tvořena dvěmi molekulami glukózy.


Komplexní sacharidy
Poslední skupinu tvoří polysacharidy, řadí se mezi tzv. složené sacharidy, sacharidy se složitější strukturou.
Navzájem se velmi liší chemickým složením, neboť obsahují rozdílný počet a rozdílné uspořádání monosacharidových jednotek (více než 100). V potravinách se nejčastěji nacházejí škroby a celulóza, hemicelulóza a pektin.

  • Škrob - je polymer obsahující nejméně 3000 molekul glukózy, je složen ze dvou různých polysacharidů - amylózy a amylopektinu. Narozdíl od glukózy nejsou sladké, netvoří krystalické struktury a nerozpouštějí se ve studené vodě.

  • Celulóza - je komplex rozvětvených řetězců asi 5000 molekul monosacharidů nacházející se ve stěnách rostlinných buněk. Je tvořena vlákny nerozpustnými ve vodě a není štěpitelná lidskými trávicími enzymy, přesto má velmi důležitý význam ve výživě.

  • Glykogen - je zásobní polysacharid živočichů, zásoby glykogenu jsou uloženy v játrech, která postupným uvolňováním glukózových jednotek do krevního oběhu zajišťuje stálou hladinu cukru v krvi (glykémii), glykogen se vyskytuje také ve svalech, kde je zdrojem energie pro svalovou činnost.

Mezi polysacharidy se řadí i vláknina. Přičemž vláknina je již našim traktem nestravitelná.

Jak to funguje

Délka molekulárního řetězce, jejich složitost, se také poznává dle glykemického indexu ten totiž měří množství glukósy uvolněné v krvi. Čím větší glykemický index tím jednodušší cukry to jsou a tím více z nich půjde do tuků (s výjimkou potréninkového sacharidového okna). Je proto výhodnější přijímat potraviny s nižším glykemickým indexem. To pro vás znamená rovnoměrný přísun energie po delší dobu bez pocitu hladu.

Hlad totiž vzniká jako reakce na pokles cukru v krvi. A právě při příjmu jednoduchých sacharidů dojde k výše zmíněné reakci s inzulínem jejímž výsledkem je paradoxně pokles hladiny cukru v krvi a tedy brzo nový pocit hladu.

Při přiměřeném příjmu sacharidů se energie ukládá ve formě glykogenu do svalů (další důvod proč se více svalů rovná méně tuků). Ukládání sacharidů do svalů se děje v procesu zvaném glykogeneze. Tento proces je nastartován inzulínem, který se vyplaví z pankreasu ihned jak tělo zjisti větší množství sacharidů v těle, čím vyšší glykemický index, tím více inzulínu.

Nadbytečná glukósa, kterou tělo nestačí uskladnit v játrech a svalech se přeměňuje v tuk pomocí enzymu fosfofruktokináza-1 (PFK-1). Čím větší glykemický index tím více tuků.

Uvolňování cukrů probíhá v reakci zvané glykogenolýza. Při potřebě energie tělo první využívá cukry, které si uložilo v játrech a svalech, tukové zásoby používá až jako poslední.

Optimálním se tedy z hlediska glykemického indexu jeví jako zdroje energie celozrné pečivo, těstoviny, tmavá rýže a ovesné vločky. Zelenina představuje zdroje vlákniny, ze které sice nezískáme žádnou energii, ale je důležitá pro zdravou činnost střev a při hubnutí pomáhá urychlovat metabolismus - tělo jede jakoby naprázdno a spotřebovává více energie. Navíc vláknina snižuje glykemický index zbytku jídla. Glykemický index se totiž počítá za škroby i vlákninu dohromady. Takže celozrný chleba s paprikou má celkově nižší glykemický index než samotný celozrný chleba. Z toho vyplývá, že sníte-li chleba s paprikou bude mít vaše tělo energii rovnoměrně rozprostřenou po delší dobu.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.